Jezdit klasickým osobním automobilem se může naučit poměrně snadno téměř každý. Je to koneckonců vidět i z faktu, že naprostá většina dospělých lidí v naší zemi vlastní řidičský průkaz skupiny B. Ovšem řízení neznamená jen ovládání automobilu. To je ve skutečnosti ta snazší část. Je potřeba si také zapamatovat základní dopravní předpisy a dokázat se zorientovat i ve složité dopravní situaci. K těm dochází například na křižovatkách. Ty mohou být několikerého typu, přičemž pro každý z nich platí trochu jiné předpisy. Každý řidič tedy s nimi musí být dobře seznámen, neboť jinak hrozí nebezpečí dopravní nehody. A tu rozhodně nikdo riskovat nechce.
Zdaleka nejjednodušší jsou křižovatky se semafory. Zde jednoduše počkáme, až bude pro námi zvolený směr svítit zelená a pak pojedeme. I tady je však potřeba opatrnost, neboť zde často bývají umístěny i přechody pro chodce. Je tedy dobré se přesvědčit, že na něm zrovna nikdo není. Modernějším typem jsou takzvané kruhové objezdy. Zde platí jednoduché pravidlo: kdo je uvnitř kruhu, má přednost. Nájezd na objezd se nijak nesignalizuje, pouze na to, že jej opouštíme, je nutné upozornit pomocí blinkru.
Pak jsou tu takové, kdy se hlavní silnice protíná s tou vedlejší. Obě jsou obvykle označeny značkami. Tady má přednost ten, kdo jede po hlavní, a to i v případě, že odbočuje na tu vedlejší. Stejně tak ten, kdo je na vedlejší, si musí počkat, dokud ti, co jedou po hlavní, nepřejedou.
Avšak zdaleka nejhorší a nejméně oblíbené jsou neoznačené křižovatky, kdy obě silnice mají stejnou váhu a není zde ani semafor. V takovém případě platí takzvané pravidlo pravé ruky, tedy vůz, který je k nám z pravé strany, má přednost. V případě, že zde čekají vozy na všech čtyřech stranách, musí jeden z řidičů naznačit, že toho vedle sebe pouští.
Je tedy vidět, že to není jednoduché. Není tedy divu, že právě toto tvoří velkou část teoretického testu v autoškole. Zde totiž může jít bez nadsázky i o život.
